Z Grandhotelu Praha je to přes Staroměstské náměstí, na kterém se hotel nachází, jen pár kroků k jednomu z nejvýznamnějších staroměstských kostelů. Tím je Kostel Matky Boží před Týnem, lidově zvaný Týnský chrám.
Tato gotická stavba vznikala v několika etapách od 14. do 15. století. Jsou s ní spojeni dva slavní pražští stavitelé - Petr Parléř a Matyáš z Arrasu, kteří se významnou měrou podíleli na výstavbě velké části staropražských památek. Do stavby kostela zasáhla v historii celá řada událostí, zejména husitské války. Ty poznamenaly stavbu přímo lidskými životy, kdy byly trámy na krov pro střechu kostela použity na stavbu šibenic, určených pro císařem Zikmundem zajaté husitské vůdce.
Kostel má mimořádnou výzdobu, jejíž dominantou jsou dvě věže s ochozy, které se tyčí vysoko nad okolní domy a činí tak celý chrám nepřehlédnutelným. Mezi nimi, na hlavním štítě, je socha Madony, upevňující tak celý název chrámu. Překrásný je i portál se sochařskou výzdobou.
Uvnitř chrámu je také bohatá barokní výzdoba a celá řada pozoruhodných historických památek, zejména velmi vzácné varhany z druhé poloviny 17. století. Dále pak barokní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Karla Škréty, nejžádanějšího malíře své doby. Za zmínku stojí i středověká gotická kazatelna a sochy v bočních lodích chrámu.
Největší pozornost však přitahují středověké, gotické i barokní náhrobníky. Svůj náhrobník zde má nedaleko hlavního oltáře i slavný astronom Tycho de Brahe ze dvora císaře Rudolfa II.
Chrám se řadí mezi dominanty staropražských památek, jeho interiér patří k tomu nejlepšímu, co lze v pražských chrámech vidět a jeho návštěvy rozhodně nebudete litovat. Stačí vyjít před Grandhotel Praha a podívat se vpravo. Vysoké věže kostela vám snadno ukáží směr.
Staroměstské náměstí je centrem historické Prahy a soustředí se kolem něj nejvýznamnější historické památky. Proto je zde také Grandhotel Praha, aby vám umožnil vychutnat jedinečnou historickou atmosféru.
Staroměstské náměstí je nejstarším a nejvýznamnějším náměstím Staré Prahy a jeho historie sahá hluboko ke křižovatce evropských obchodních cest, kdy sloužilo jako významné tržiště. Obchodovalo se zde s drahými látkami, ale i s obyčejným zbožím a potravinami. Zajímavostí byl obchod s rybami, protože Staroměstské náměstí bylo prakticky jediné místo, kde ve Staré Praze probíhal. Byla zde dokonce celnice pro proclívání zboží, dovezeného cizími kupci.
Později byly postaveny kolem náměstí domy, z nichž mnoho má své vlastní jméno, např. U jednorožce či U Zlatého velblouda. Oba tyto domy můžete nalézt po pravé straně Grandhotelu Praha. Dodnes jsou ve většině z domů dochovány románské a gotické sklepy.
Vyjdete-li z Grandhotelu Praha rovně přes Staroměstské náměstí, dostanete se během chvilky do Pařížské ulice a čtvrti zvané Josefov. Zde se nachází Starý židovský hřbitov. Tento starý hřbitov z počátku 15. století je jedním z nevýznamnějších dochovaných židovských hřbitovů na celém světě a spolu se Staronovou synagogou patří k nejvýznamnějším zachovalým památkám pražského Židovského Města.
Samotný hřbitov obklopují Pinkasova a Klausova synagoga. Na hřbitově se nachází téměř 12 000 náhrobních kamenů. Hřbitov byl v minulosti několikrát rozšiřován, přesto ale jeho plocha nestačila. Podle židovských zvyků se totiž nesmí jednotlivé hroby rušit a především musí být zachován náhrobní kámen zesnulého.
Nedostatek místa na židovském hřbitově vedl během doby k tomu, že se starší vrstvy hrobů zahazovaly hlínou a původní náhrobní kameny pak byly vyzdviženy do horních vrstev. Tím došlo k tomu, že v některých místech je až dvanáct vrstev hrobů nad sebou. Vyzdvižené náhrobky jsou tak vtěsnány vedle sebe a vznikl jejich malebný shluk.
Jednotlivé náhrobní kameny jsou zde od jednoduchých až po bohatě zdobené, tak jak se měnila historie Prahy. Bezesporu nejvýznamnější osobou zde pohřbenou je náboženský učenec rabi Jehuda Liwa ben Becalel, známý spíše jako rabi Löw. S ním je spojena bájná staropražská pověst o vytvoření člověka z hlíny, tzv. Golema. Rabi Löw se však podle pověsti zalekl jeho síly, kterou by mohl někdo zneužít a proto Golema nechal uložit na půdě Staropražské synagogy. Dodnes skupinky nadšenců pátrají po stopách pravdivosti této pověsti.
Na hrob rabi Löwa návštěvníci pokládají podle židovského zvyku drobné kamínky často i s malými lístečky s napsaným přáním, které slavný muž zcela jistě splní. Vaše přání o prožití historické atmosféry v centru Staré Prahy, ke které tato památka patří, může být splněno velmi snadno díky Grandhotelu Praha.
Život Franze Kafky je úzce spojen se Starým Městem a okolím Staroměstského náměstí, kde se nachází i Grandhotel Praha. Díky jedinečnému ubytování přímo v centru Starého Města tak můžete být historii tohoto výjimečného spisovatele nablízku.
Tento spisovatel židovského původu je jedním z nejoceňovanějších a nejvlivnějších spisovatelů 20. století. Kafkovo rodiště je přímo v jednom z domů na Staroměstském náměstí, hned vedle kostela sv. Mikuláše. Dnes je v tomto domě zřízena galerie se stálou expozicí o Kafkově životě.
Kafkova rodina pobývala na Starém Městě v okolí Židovské synagogy a Josefova zejména z důvodů židovských šábesů, kdy židé nesmí dělat téměř nic a na obřad musí chodit pěšky. Kafkův otec měl v domě U Minuty na Staroměstském náměstí dokonce svůj obchod. Rodina se stěhovala v rámci této oblasti přibližně čtrnáctkrát.
Bezprostřední blízkost židovského ghetta, sídla pražských židů, ale i schůzky pražských židovských intelektuálů v domech na Staroměstském náměstí hráli v Kafkově životě důležité momenty. Atmosféra Starého Města se tak výrazně odráží v celém Kafkově díle a velmi ovlivňuje jeho citlivou povahu. V Celetné ulici v domě U tří králů získal Kafka svůj první pronájem s výhledem přímo do Týnského chrámu. Ten Kafku natolik fascinoval, že motiv okna do chrámu promítl i do svého díla.
To se vyznačuje hlavně osobní duševní rozpolceností, pocitem vyřazenosti a izolace od společnosti. Kafka tímto přenášel svůj stav a situaci okolo sebe. Zajímavostí je, že většina Kafkova díla byla během jeho života téměř neznámá a proslulosti dosáhla až po jeho smrti a po druhé světové válce.
Nejen milovníci jeho díla však ocení možnost vidět místa, kde tento spisovatel chodil, žil a pracoval. Místa, u kterých stojí i Grandhotel Praha, který vám umožní bezprostředně zachytit a vychutnat atmosféru Kafkovy Prahy.
Z Grand hotelu Praha není jen překrásný výhled na Pražský orloj, ale také na budovu Staroměstské radnice, domu kde se tvořily pražské i české dějiny a dodnes se zde odehrávají významné ceremonie a svatby.
Staroměstská radnice pochází ze 14. století a byla to díky královskému privilegiu vůbec první radnice v Čechách. Radnici tvořil původně jen jeden dům, ale během historie Prahy se pro potřeby správy Starého Města rozšiřovala a dnes ji tvoří komplex několika domů, propojených v celek.
Zajímavostí je, že na výstavbě se podílel i slavný pražský architekt a stavitel Petr Parléř, jehož jméno se objevuje u většiny významných pražských památek ze 14. století. Zde postavil radniční kapli a částečně i orloj, umístěný na jižní straně radniční věže.
Celý objekt si zachoval svůj historický původ i přes značné poškození požárem na konci druhé světové války, kdy byl centrem protifašistického odboje. Stejně tak interiér si uchoval ducha své doby. Významná je zejména radní síň s nádherným gotickým stropem, umístěná v západním domě. Využívaná je hlavně pro konání svatebních obřadů a slavností.
Tou největší a bezesporu nejlákavější zajímavostí je však jedinečná vyhlídka na Staré Město, kterou můžete obdivovat ze sedmdesát metrů vysoké radniční věže. Vidět je celá Stará Praha, Pražský hrad, Petřín, Prašná brána a především Staroměstské náměstí, jehož je radnice nedílnou součástí.
Ať už si budete chtít prohlédnout kteroukoliv z těchto památek, díky Grand hotelu Praha, umístěnému přímo v srdci Starého Města, to k žádné nebudete mít daleko a ničím nerušená historická atmosféra vás tak bude neustále obklopovat.
Grand hotel Praha se nachází přímo na historické Královské cestě, jejíž součástí je i Karlův most. Nejstarší kamenný most přes řeku Vltavu a druhý nejstarší most v České republice je unikátní památkou, ze které můžete obdivovat krásy Staré Prahy. Díky jedinečnému ubytování v historickém centru Prahy tak můžete během okamžiku procházet historickou cestu ze Starého Města na Malou Stranu a pražské Hradčany. Karlův most byl až do 19. století jediný most spojující pravý a levý břeh Vltavy. Dal ho postavit císař Karel IV. Stavba byla zahájena v roce 1357 a řídil ji slavný architekt Petr Parléř.
Podle legendy byla při stavbě do malty přidávána vajíčka, aby most pevně stál a vydržel nápor případných povodní. V roce 2008 při průzkumech odborníci zjistili, že most je opravdu postaven za pomoci vajec, přidávaných do malty a tato legenda je pravdivá.
Most zdobí tři nádherné věže. Nad prvním pilířem ze strany Starého Města je to Staroměstská mostecká věž, která je považována za nejkrásnější gotickou bránu v Evropě. Na Malé Straně pak malá a velká Malostranská mostecká věž. Nejvýznamnější výzdobou mostu jsou však sochy a sousoší, tvořící jedinečnou galerii.
Barokní sochy jsou z počátku 18. století a znázorňují především svaté patrony. Jsou z dílen slavných sochařů Matyáše Brauna a Maxmiliána Brokoffa. Jednou z nejzajímavějších je socha bájného českého rytíře Bruncvíka, stojící samostatně na mostním pilíři. Nahradila původní sochu, kterou nechala postavit Staroměstská obec na znamení svých práv k mostu. Převážná většina soch byla nahrazena kopiemi, originály jsou uloženy v Národním muzeu.
Karlův most je Národní kulturní památkou a tvoří nezapomenutelnou součást pražského panoramatu, které si můžete díky blízkosti Grand hotelu Praha vychutnat během chvilky.
Pražský hrad, nebo také Hradčany, je hlavní dominantou Prahy a symbolicky zakončuje historickou Královskou cestu, na které se Grandhotel Praha nachází. Jako sídlo českých panovníků a dnes prezidentů se řadí mezi nejvýznamnější historické památky České republiky.
I když byl vždy vnímán především jako sídlo panovníků, v jeho areálu vznikala postupem času řada paláců a kostelů téměř ve všech architektonických stylech minulého tisíciletí.
O největší rozmach a rozvoj se zasloužil císař Karel IV. Ten nechal roku 1344 založit nejvýznamnější část Hradčan - katedrálu sv. Víta. Chrám sv. Víta je největší pražský chrám a kromě bohoslužeb se zde odehrávali i korunovace českých králů a královen. Jsou zde pochováni čeští panovníci a uloženy i české královské korunovační klenoty. Katedrála je tak symbolem identity českého národa. Mimo ostatků panovníků jsou zde uloženy i ostatky svatých, šlechticů a arcibiskupů.
Každý český panovník se podílel na výstavbě či předělání určitých částí pražského hradu. Vladislav Jagellonský zde nechal postavit první stavbu s renesančními prvky v Čechách, slavný Vladislavský sál zdobený nádhernou klenbou. Svůj vliv na rozvoj i architekturu měl císař Rudolf II., proslulý svým zájmem o esoterické vědy. Významnou přestavbu nechala v 18. století učinit také císařovna Marie Terezie.
Pražský hrad, ke kterému z Malé Strany vedou podél hradeb staré zámecké schody, dnes činí soubor vzácných památek, mezi které se řadí např. Zlatá ulička s miniaturními domky, které původně obývali zlatníci. Za zmínku stojí i nádherné královské zahrady, bazilika sv. Jiří, Lobkovický palác - sídlo šlechtické rodiny Lobkowiczů a renesanční letohrádek královny Anny, tzv. Belvedér.
Svou rozmanitostí Hradčany bezesporu uchvátí každého návštěvníka. Královská cesta z Grandhotelu Praha až do srdce Hradčan - katedrály sv. Víta vám poskytne neopakovatelný historický zážitek.
Historickou atmosféru Staré Prahy máte doslova na dosah ruky. Přímo před Grandhotelem Praha se nachází srdce historického centra, Staroměstský orloj. Je jedním z nejznámějších a nejstarších orlojů na světě a zcela jistě nejvyhledávanější pražskou památkou. Výhled na ni si můžete vychutnat přímo z okna vašeho pokoje a obdivovat tak dílo, které je po mnoha staletí symbolem pražských dějin.
Podle staré pověsti postavil orloj bájný mistr Hanuš. Z obavy, že by mohl své nádherné dílo zopakovat i v jiných městech, ho pražští radní nechali zákeřně přepadnout a oslepit. Mistr Hanuš, který tušil, kdo za krutým činem stojí, se však pomstil - vložil ruku do stroje a orloj zastavil. Dalších 100 let prý nikdo nebyl schopen pražský orloj opravit.
Orloj, který pochází z počátku 15. století, byl během historie Prahy několikrát rekonstruován i doplňován. Koncem druhé světové války byl dokonce poškozen požárem Staroměstské radnice, k jejíž věži je připojen.
Orloj jsou ve skutečnosti astronomické hodiny a kalendář. Jeho části ukazují polohy nebeských těles, slunce a měsíce. Kalendář zdobí malby dvanácti měsíců a zvěrokruhu od slavného malíře Josefa Mánese. Nejvíce však zaujme horní část orloje. Každou celou hodinu můžete vidět ve dvou okénkách procházet figury představující dvanáct apoštolů, kteří drží své svaté symboly.
Společně s nimi se do pohybu dávají ještě figurky, které představují smrtku zvonící na zvon, marnivce shlížejícího se v zrcadle, lakomce s měšcem v ruce a Turka jako alegorii rozkoše. K figurce smrtky patří další legenda - pokud se pokazí, přicházejí prý zlé časy. Celou podívanou, kterou si žádný návštěvník Prahy nenechá uniknout, pak uzavírá kokrhání zlatého kohouta.
Orloj je spolu se Staroměstskou radnicí národní kulturní památkou a tvoří nezbytnou součást Staré Prahy, k níž patří i Grandhotel Praha.
Praha je jedním z nejproslulejších a nejpopulárnějších míst, které obdivují návštěvníci z celého světa. Je to město plné historické atmosféry, architektury, hudby a literatury. Město plné významných starých památek a slavných míst, která tvořila dějiny.
Mezi ta, která se do historie zapsala nejvíce, patří Královská cesta. Ta začíná ve Staré Praze u Prašné brány, symbolického vstupu do Starého Města. Pokračuje na Staroměstské náměstí s nádhernou starobylou radnicí a orlojem, přes slavný Karlův most na Malostranské náměstí a cestou starými uličkami až na proslulý Pražský hrad.
Touto cestou historickým centrem Prahy přijížděli budoucí panovníci ke korunovaci do katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Trasa bývala při takových událostech vždy bohatě vyzdobena a po cestě se průvod setkával s radními, zástupci cechů, univerzity a církve. Během cesty zněly zvony, zpěv i výstřely z děl, lidé házeli květiny a vítali nového panovníka.
Budoucí panovník a král průjezdem této cesty dával najevo, jaký význam pro něho má město a jeho obyvatelé. Měšťané pak výzdobou a pozorností projíždějícímu průvodu dávali najevo svoji oddanost králi. Během korunovační cesty tak vznikl symbolický vztah mezi králem a jeho poddanými.
Dnes tato cesta postupně odkrývá návštěvníkům krásu Staré Prahy, její domy, chrámy, náměstí a paláce ze všech možných historických období. Působí tak atmosférou, ve které se symbolicky zastavil čas. Svou jedinečností uchvátí nejen milovníky historie, ale všechny ty, kteří chtějí Prahu poznat.
Na Královské cestě se nacházejí nejvýznamnější staropražské památky, proto je přímo na ní situován i Grandhotel Praha, aby svým návštěvníkům umožnil bezprostředně vidět a prožít atmosféru toho nejvzácnějšího a nejkrásnějšího, co může Stará Praha nabídnout.
Václavské náměstí je od Grandhotelu Praha velmi blízko. Nachází se totiž na hranici Starého a Nového Města a je nejen centrem společenského a obchodního života, ale i místem významných historických a politických událostí.
Toto velké náměstí vzniklo při založení Nového Města Karlem IV. a původně se jmenovalo Koňský trh, neboť to bylo místo určené pro obchodování s koňmi. Později se zde rozšířilo i jiné zboží a byly zde vystavěny domy řemeslníků a pivovary. Toto místo se tak stalo hlavním novoměstským tržištěm.
Na náměstí se odehrála celá řada významných událostí českých dějin. Stálo zde první české divadlo, kde se hrálo výhradně v češtině. Díky velké rozlehlosti se na náměstí vejde až 160 000 lidí, proto se zde odehrávaly demonstrace. Například demonstrace studentů a radikálů proti Rakouskouherské státní moci, demonstrace za všeobecné volební právo a také významná demonstrace na podporu vyhlášení samostatné Československé republiky.
Byl zde ohlášen konec druhé světové války a také ho poznamenala smutná událost, kdy se na náměstí upálili studenti Jan Palach a Jan Zajíc na protest proti invazi jednotek Varšavské smlouvy do Československa. V listopadu 1989 zde odstartovala tzv. sametová revoluce, která ukončila komunistický režim v zemi.
Dominantou náměstí je pomník sv. Václava, patrona české země, kterou vytvořil slavný sochař Josef Václav Myslbek. Dodnes slouží socha jako významný bod, kde si lidé dávají schůzky. Nad pomníkem je rozlehlá budova Národního muzea, kde jsou uloženy významné sbírky ze všech možných oblastí. Po obou stranách náměstí je celá řada významných domů, obchodů, hotelů, kanceláří a restaurací. V dolní části náměstí se dnes konají zejména velké Vánoční a Velikonoční trhy.
Rozhodnete-li se pro návštěvu tohoto novodobého centra Prahy, jistě nebudete litovat, Grandhotel Praha je totiž vzdálen jen pár ulic.
Napravo od Grand hotelu Praha, přímo vedle Týnského chrámu, leží Ungelt nebo též Týnský dvůr. Malebné místo, které vás svým charakterem vrátí o několik staletí v čase zpět.
Tento kupecký dvůr byla původně spíše tvrz oddělená od města příkopem a zdí. Svůj největší rozkvět měl za vlády Karla IV. Sloužil k ochraně kupců a jejich zboží. Byla zde skladiště zboží, stáje pro koně, ubytování pro kupce a dokonce jeden z nejstarších špitálů v Praze.
Slovo Ungelt - poplatek je staroněmeckého původu a souvisí s placením pravidelného cla od cizích kupců. Dvorec byl pod ochranou panovníka a měl svá vlastní pravidla. Kupci, kteří Prahou pouze projížděli, zde museli setrvat tři dny a své zboží nabízet nejprve kupcům pražským. Teprve poté mohli pokračovat. Důkazem toho, že dvůr byl skutečnou křižovatkou obchodníků ze všech možných koutů Evropy, jsou archeologické nálezy, mezi které patří i mince z Řecka a Persie.
Večer se zde zapíjely obchody a vyprávěly příběhy z dalekých cest. Tak jako ke každé pražské památce, i k Ungeltu se váže pověst.
Podle ní do dvora přijel krásný a bohatý Turek a ubytoval se ve zdejším hostinci. Zamiloval se do dcery hostinského a domluvili sňatek. Dcera hostinského však nechtěla opustit Prahu. Bohatý Turek se potřeboval vrátit do své země, aby dostál svým závazkům. Čas dlouho plynul a dívka se vdala za jiného muže, protože Turka považovala za mrtvého. Ten však nakonec přijel a dívku zavraždil. Dodnes se prý stále do Ungeltu vrací a s její useknutou hlavou bloudí po tamních sklepeních.
Později se v jedné z kaváren v tomto dvoře scházeli takové osobnosti českých dějin jako František Palacký nebo Josef Kajetán Tyl. Dnes se ze středověkého místa kupců stalo kulturně historické centrum. Najdete tu například divadlo, galerii, obchody i restauraci.
Díky Grand hotelu Praha, v jehož blízkosti jsou ty nejvýznamnější památky Staré Prahy, mezi které se Týnský dvůr řadí, můžete během chvilky obdivovat toto staré místo na vlastní oči.
Pražské Židovské město vzniklo v 10. století v místech mezi Karlovým mostem a Staroměstským náměstím a stalo se nejvýznamnější židovskou komunitou v Česku. Židovská čtvrť, pojmenovaná podle císaře Josefa II., Josefov měla své vlastní soudnictví i vládu a v roce 1850 se stala součástí Prahy. Největší židovské ekonomické a kulturní centrum v Evropě bylo právě v Židovském městě v Praze. Ačkoli pražští Židé museli být uzamčeni v ghettu a jejich kontakt s křestˇany byl omezen jen na obchod, pražské Židovské město prosperovalo a přitahovalo mnoho přistěhovalců z celé Evropy. Postupem času museli pražští Židé čelit řadě represí a diskriminace ze strany křesťanů.Teprve za vlády Rudolfa II., na přelomu 16. a 17. století, nastal čas mohutného hospodářského i kulturního rozvoje Židů v Praze. Bylo postaveno mnoho veřejných i soukromých budov. Nejpůsobivější byla Maiselova synagoga, Pinkasův sál a radnice. A právě s tímto obdobím je spjato mnoho osobností židovské vědy a kultury. Ještě nyní je mezi židovskými obyvateli dobře znám hlavní stavitel židovského ghetta a nejbohatší muž Morchedi Maisel či Rabi Jehuda ben Becalel Livi, přezdívaný Loew, tvůrce sochy Golema. Také významný astronom Jacob a Joseph Solomon Delmedigo Bassevi. Všichni jsou pohřbeni na Starém židovském hřbitově.
Zlatý věk Židovského města pohasl v 17. století kvůli morové epidemii. Další rána přišla v 18. století, s rozvíjejícím se antisemitismem. 19. století přineslo dekadenci do Židovské čtvrti a ta se stala útočištěm zločinců. Proto se vláda rozhodla přestavět původní ghetto. I když bylo zničeno mnoho důležitých budov, synagog, paláců a soukromých domů dodnes zůstaly zachovány stavby barokní Radnice, Staronové synagogy, Pinkasovy, Maiselovovy, Klausovy, a Španělské synagogy. Také Starý židovský hřbitov byl zachován a patří mezi památná místa Prahy, vyhledávaná turisty z celého světa.
V roce 1906 bylo založeno Židovské muzeum, kde jsou zachovány zbytky zničených staveb.
Nejstarší zachovanou gotickou synagogou ve střední Evropě, je Staronová synagoga v Praze ze 13.století, jejíž současná podoba jí byla dána v 80tých letech 19.století. Dodnes slouží k bohoslužbám.
Nejdůležitější a hlavní sídelní budovou pro českou židovskou komunitu je Židovská radnice s přilehlou Vysokou synagogou. Je pozoruhodná zejména díky hodinám s hebrejskými číslicemi a ručičkami, které se točí v opačném směru.
Maiselova synagoga byla postavena v pozdně renesančním slohu jako soukromá kaple Mardechaie Maisela. V minulosti byla dvakrát vážně poškozena požárem. Současná novogotická podoba jí byla dána v 19.století. Je zde umístěna expozice Židovského muzea o historii Židů v Čechách a na Moravě.
Pinkasova synagoga je součástí židovského muzea a slouží jako památka obětem holokaustu. Její stěny jsou pokryty seznamem 80,000 židovských jmén z Čech a Moravy, kteří zemřeli během II. světové války v koncentračních táborech.
Za židovským hřbitovem se nachází Klausova synagoga ze 14.století, která v 17.století vyhořela a při přestavbě v 19.století získala svou současnou podobu.
Španělská synagoga je nejmladší stavbou Židovské čtvrti a byla vybudována v maurském stylu podle návrhu architekta Ignáce Ulmann a Josefa Niklase. Je zde umístěna výstava věnovaná historii Židů v Čechách.